Co je strach a proč ho prožíváme
Strach se řadí mezi jednu ze sedmi univerzálních emocí, kterou prožívá každý člověk bez ohledu na kulturu nebo prostředí. Strach se objevuje ve chvíli, kdy čelíme hrozbě a je jedno zda se jedná o hrozbu fyzickou, psychickou nebo emocionální, ani nezáleží na tom, zda je tato hrozba skutečná, nebo jen domnělá.
Strachu bývají často připisovány negativní konotace, přesto má pro náš život zásadní význam. Je to výstražná kontrolka, která nás mobilizuje k reakci a chrání nás před nebezpečím.
Přirozený obranný mechanismus
Strach je přirozený obranný mechanismus, který nás chrání před újmou ať už skutečnou, nebo domnělou. Pocity ohrožení v nás nejčastěji vyvolávají spouštěče, jako je tma, výšky, odmítnutí, nebezpečná zvířata nebo smrt. Strach může tělo nakopnout k útěku, boji nebo nás strach zcela ochromí a my tzv. zamrzneme. Někdy může strach přerůst v úzkost, kterou neumíme přesně pojmenovat, ale dokáže velmi narušit a ovlivnit náš každodenní život.
Jak se strach liší od úzkosti a nejistoty
Strach, úzkost a nejistota jsou emoce, které spolu úzce souvisejí, ale na druhou stranu se liší se svým projevem i původem. Strach je přirozenou reakcí těla na bezprostřední hrozbu. Během pocitu strachu se aktivuje sympatický nervový systém, zrychlí se nám tep, dech a tělo se připraví na útěk, boj nebo zamrznutí.
Úzkost není přímou reakcí na konkrétní nebezpečí, ale spíše se jedná o dlouhodobé prožívání napětí a obav z možných hrozeb, často bez jasného důvodu. Je méně intenzivní než strach, ale zato přetrvává a může ovlivňovat naše vnímání okolí i schopnost žít v přítomnosti.
Nejistota pochází z vnitřního pocitu nedostatečnosti. Často je doprovázena myšlenkami na to, že nejsem dost dobrý, chytrý nebo přitažlivý. Pocity nejistoty se mohou projevovat skrze nízké sebevědomí, perfekcionismus nebo sociální úzkost.
Existuje více druhů strachu?
Strach má mnoho podob, ale mezi ty nejvýraznější patří racionální, prvotní a iracionální. Racionální strach vychází ze skutečného a bezprostředního nebezpečí, jako je obava ze smrti blízkého člověka nebo ztráty dítěte v davu.
Prvotní strach je naopak vrozený, zakódovaný skrze evoluci. Sem se řadí například strach z pavouků nebo hadů, které mohly být pro naše předky smrtelně nebezpečné.
Nejzajímavější kategorií je iracionální strach, tedy takový, který nedává logický smysl. Do této kategorie spadá strach z klaunů či duchů.
Jak reaguje tělo při prožívání strachu
Strach nám evolučně pomáhal přežít, protože nás upozornil na hrozbu a připravil tělo k akci. Tělo je poté schopno automaticky spustit obranné mechanismy, jako je útěk, boj nebo zmrznutí. Tato akce je doprovázena i řadou fyzických reakcí, a to bušením srdce, třesem, napjatými svaly, dýchavičností, pocením nebo návaly horka. Tyto projevy jsou výsledkem fyziologických změn, které zajišťují přežití, ačkoliv mohou být velmi nepříjemné. Mozek ve stresu pracuje méně racionálně, myšlenky se stáčejí ke katastrofickým scénářům, ale jakmile hrozba pomine, tělo se vrací do rovnováhy a reakce těla samy odezní.
Má strach vliv na naše zdraví?
Naše zdraví ovlivňuje především dlouhodobý a chronický strach i stres. Oba mají zničující dopad na naší duševní, fyzikou i zdravotní pohodu. Dlouhodobé vystavení strachu oslabuje náš imunitní systém, zvyšuje riziko srdečních onemocnění, zažívacích potíží a může vést ke snížené plodnosti i urychlenému stárnutí. Dlouhodobé vystavení stresu narušuje mozkové funkce, včetně tvorby dlouhodobých vzpomínek a schopnosti regulovat emoce, což způsobuje, že člověk vnímá svět jako nebezpečné místo. Narušení oblastí mozku, jako je hipokampus, zhoršuje zpracování informací, snižuje empatii a schopnost rozhodovat se racionálně – čímž nás činí zranitelnějšími vůči úzkosti, impulzivitě a etickým otázkám.
Můžeme strach ovládnout?
Relaxační techniky, dechová cvičení a terapie
Pro zvládání stresu a posílení psychické pohody můžete vyzkoušet různé relaxační techniky a cvičení – například dechová cvičení a trénink všímavosti (mindfulness), které výborně popisují knihy Zázrak všímavosti od Thicha Nhata Hanha a Všímavost pro začátečníky od Jona Kabata-Zinna.
Nápomocná může být i obyčejná chůze nebo 30minutový spánek (tzv. power nap), které údajně doporučoval i Winston Churchill.
Naučte se zpomalit, tak se i obyčejné mytí nádobí se může stát meditací, když ji provádíte vědomě. Pokuste se omezit stěžování, negativní témata a setkávání se s lidmi, kteří vás psychicky vyčerpávají. Místo toho se usmívejte, všímejte si maličkostí, ze kterých můžete mít radost, hledejte nové koníčky, cvičte, spojte se s přáteli, pomáhejte ostatním a naučte se vnímat situace, které by vás mohly zbytečně stresovat.
Význam prevence a duševní hygieny
Pojem duševní hygiena byl zavedený již v roce 1909 psychiatrem Cliffordem Whittinghamem Beersem. A dnes v době globálních krizí a rostoucího tlaku na jednotlivce je klíčový zejména pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou mladí lidé.
Neustálý stres, úzkost či deprese negativně ovlivňují kvalitu života, a proto se velmi zdůrazňuje význam duševní hygieny. Jedná se o soubor návyků, které nám pomáhají udržet vnitřní rovnováhu, emoční stabilitu a zklidnění nervového systému. Mezi ně patří například hluboké dýchání, psaní deníku, řízená meditace, cvičení vděčnosti, soucit se sebou samým, všímavost a trávení času v přírodě.
Alarmující statistiky ukazují, že každý sedmý adolescent trpí nějakou formou psychické poruchy, jako je deprese. Sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí mezi lidmi ve věku 15–29 let. I proto WHO varuje, že deprese a úzkost ročně vedou ke ztrátě 12 miliard pracovních dnů a ekonomickým ztrátám v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů. Duševní hygiena tak není jen osobní záležitostí, ale celospolečenskou prioritou.
